Internet běží na evropských vynálezech. MySQL pohání Facebook, Linux provozuje 96 % superpočítačů, Bluetooth spojuje vaše sluchátka a MP3 změnilo hudební průmysl – všechno vzniklo ve Švédsku, Finsku a Německu. Přesto když se řekne „technologické inovace”, většina lidí si představí Silicon Valley, ne Stockholm nebo Tallinn.
Tento pohled přehlíží pozoruhodnou realitu: Evropa vytvořila přes 600 unicornů (startupů s hodnotou nad miliardu dolarů) a stojí za technologiemi, které jsou základem moderního IT, a nadále produkuje jedny z nejrychleji rostoucích firem světa.
Narativ „Evropa jen reguluje, ale neinovuje” není na místě. Ano, evropský venture kapitál představuje jen 5 % globálního VC (oproti 52 % v USA). Ale tato statistika maskuje mimořádnou koncentraci úspěchů. Švédsko produkuje více tech startupů na hlavu než kdekoli jinde kromě Silicon Valley. Estonsko má více unicornů na obyvatele než kterákoli jiná země na světě. A v roce 2024 Velká Británie přitáhla 14 miliard dolarů do startupů – meziroční nárůst o 22 %, který vzdoroval globálnímu poklesu.
Ano, není všechno zalité sluncem, zvlášť v době AI zatím zůstáváme stranou velkého souboje USA a Číny, ale stejně tak si nemyslím, že je Evropa odsouzená k zániku a že tu nic zajímavého nevzniká. Pojďme se podívat na to, jaké zajímavé věci by mohly nosit nálepku “Designed in Europe”…
Základní technologie, o kterých jste možná netušili, že jsou evropské
Nejpřekvapivější zjištění se netýká startupů – ale stavebních kamenů moderních technologií.
Tim Berners-Lee, britský počítačový vědec v CERNu ve Švýcarsku, vynalezl World Wide Web v roce 1989. Linus Torvalds, jednadvacetiletý finský student, vydal Linux v roce 1991 s komentářem, že je to „jen koníček, nebude to nic velkého a profesionálního”. Dnes Linux pohání prakticky všechny servery, telefony s Androidem a cloudovou infrastrukturu.
MySQL, databáze pod kapotou velké části internetu (včetně Wikipedie, Facebooku a každého WordPress webu), vytvořili dva Švédové a jeden Fin v roce 1995. Bluetooth vynalezli v Ericssonu ve švédském Lundu – pojmenovali ho po dánském králi z 10. století, který sjednotil znepřátelené kmeny, a logo kombinuje jeho runové iniciály. MP3 přišlo z německého Fraunhoferova institutu, kde výzkumníci vytrvali, přestože Sony a Panasonic technologii odmítli, protože „CD fungují dobře”.
Jsou to technologie, které umožnily digitální věk – všechny vynalezené Evropany, kteří jsou dnes z velké části zapomenuti.
Klasičtí evropští tech giganti
Spotify – Švédsko
Spotify transformovalo konzumaci hudby ze švédského bytu ve Stockholmu. Založeno v roce 2006 Danielem Ekem a Martinem Lorentzonem, dnes slouží 713 milionům aktivních uživatelů měsíčně a 281 milionům platících předplatitelů. V roce 2024 Spotify vykázalo svůj první roční zisk v historii: 1,138 miliardy eur. Ekovo osobní jmění 8,7 miliardy dolarů z něj dělá bohatšího člověka než jakýkoli muzikant v historii – ironie, která neunikla průmyslu, který rozvrátil.
Skype – Estonsko
Skype představuje možná nejvlivnější evropský tech příběh. Zatímco švédští a dánští podnikatelé poskytli obchodní směr, samotný software vytvořili výhradně estonští vývojáři – Ahti Heinla, Priit Kasesalu a Jaan Tallinn – v bývalém sovětském výzkumném komplexu v Tallinnu, kde SSSR sestavil svůj první počítač. Microsoft koupil Skype za 8,5 miliardy dolarův roce 2011.
„Skype mafie”, která z toho vzešla, transformovala Estonsko v technologickou velmoc. Zhruba 150 milionů dolarůzůstalo v zemi z různých exitů a financovalo přes 30 tech podnikatelů. Taavet Hinrikus, první zaměstnanec Skype, spoluzaložil Wise (dříve TransferWise), který nyní zpracovává přes 6 miliard dolarů měsíčních převodů.
ARM – Velká Británie
ARM, oddělený od Acorn Computers v Cambridge v roce 1990, navrhuje čipovou architekturu, která se nachází v 99 % procesorů chytrých telefonů. Bylo dodáno přes 300 miliard ARM čipů. Každý iPhone, každý Android, každé chytré hodinky používají technologii ARM – navrženou v Británii.
ASML – Nizozemsko
ASML je možná nejdůležitější technologická společnost, o které jste nikdy neslyšeli – a přitom bez ní by neexistoval jediný moderní čip. Tato nizozemská firma se sídlem ve Veldhovenu má absolutní globální monopol na EUV (extrémní ultrafialovou) litografii, jedinou technologii schopnou vyrábět nejpokročilejší čipy pod 7 nanometrů. Každý stroj stojí přes 350 milionů eur, váží 150 tun a vyžaduje tři nákladní letadla Boeing 747 k přepravě. Apple, Nvidia, AMD, Intel, TSMC, Samsung – všichni jsou zcela závislí na ASML. S tržní kapitalizací přes 260 miliard eur je ASML nejhodnotnější technologickou společností v Evropě a jednou z deseti nejhodnotnějších na světě. Ironie? Když ASML v 80. letech vznikl jako spin-off Philipsu, málokdo věřil, že má šanci konkurovat japonským a americkým gigantům. Dnes je to právě ASML, kdo určuje tempo globálního technologického pokroku – a Čína bez přístupu k jejich strojům nedokáže vyrábět špičkové čipy.
Fintech unicorni přepisující globální bankovnictví
Revolut – Velká Británie
Revolut, založený v Londýně v roce 2015, dosáhl v listopadu 2025 valuace 75 miliard dolarů – což překonává tržní kapitalizaci NatWest, Lloyds i Barclays. S 65 miliony zákazníků ve 48 zemích a 1,5 miliardy dolarů čistého zisku v roce 2024 se Revolut stal nejhodnotnější soukromou společností Evropy.
CEO Nik Storonsky, narozený v Rusku a vzdělaný jako fyzik, vymyslel multi-měnovou kartu, když ho frustrovali poplatky za směnu při cestování. Jeho spoluzakladatel Vlad Yatsenko, Brit ukrajinského původu, předtím pracoval v Deutsche Bank. Storonsky se vzdal ruského občanství v roce 2022 po invazi na Ukrajinu.
Klarna – Švédsko
Klarna vynalezla „buy now, pay later” ze Stockholmu v roce 2005. CEO Sebastian Siemiatkowski poznal svého spoluzakladatele, když jako teenageři smažili hamburgery v Burger Kingu; později žil na sociálních dávkách po stopařském dobrodružství, než se vrátil na obchodní školu. IPO Klarny v září 2025 na NYSE získalo 1,37 miliardy dolarů – největší IPO roku 2025 – a ohodnotilo společnost na zhruba 16–17 miliard dolarů. Přes 40 zaměstnanců se stalo milionáři. Klarna nyní slouží 93 milionům uživatelů ve 26 zemích.
Adyen – Nizozemsko
Adyen, nizozemský platební procesor, jde jinou cestou: pouze organický růst, žádné akvizice. Založený v Amsterdamu v roce 2006, Adyen nyní zpracovává přes 900 miliard dolarů ročně v transakcích pro klienty jako Spotify, Netflix, Uber a Microsoft. Tržní kapitalizace přesahuje 55 miliard eur. Když eBay v roce 2018 nahradil PayPal Adyenem, jeden zákazník to přirovnal k „přechodu z Nokie na iPhone”.
Wise – Estonsko/Velká Británie
Wise demonstruje, jak se ekosystém Skype rozmnožoval. Legendární příběh založení: Hinrikus (placený v eurech) a Käärmann (placený v librách s estonskou hypotékou v eurech) se potkali na párty. Vymysleli peer-to-peer systém – Hinrikus vložil eura na Käärmannův estonský účet; Käärmann vložil libry na Hinrikusův britský účet. Tento staletý koncept hawala, modernizovaný, vytvořil první dva estonské miliardáře.
Evropská AI
DeepMind – Velká Británie (akvizice Googlem)
Narativ, že AI je čistě americká, ignoruje kritický fakt: korunní klenot Google AI byl britský. DeepMind založili v roce 2010 v Londýně Demis Hassabis (šachový zázrak a herní designér), Shane Legg (novozélandský ML výzkumník) a Mustafa Suleyman. Google koupil DeepMind za 400 milionů liber v roce 2014 – přeplatil Facebook. DeepMind následně vytvořil AlphaGo, AlphaFold a nyní pohání modely Google Gemini. V roce 2024 Hassabis získal Nobelovu cenu za chemii za průlom AlphaFold v predikci skládání proteinů.
Mistral AI – Francie
Mistral AI představuje nejagresivnější evropskou výzvu OpenAI. Založen v Paříži v dubnu 2023 třemi francouzskými AI výzkumníky z DeepMind a Meta – Arthurem Menschem, Guillaumem Lamplem a Timothéem Lacroixem – Mistral získal rekordních 105 milionů eur v seed kole pouhé týdny po založení. Do září 2025 Mistral dosáhl valuace 14 miliard eur poté, co ASML získal 11% podíl.