Speciál: Pořídit si druhý domov u moře. Jak to vidím po pěti letech?

Pořídit si druhý domov v zahraničí - je to dobrý nápad nebo ne?

Je tomu pět let, co jsme pořídili druhý domov u moře. Bydlím sice na krásném místě v NP České Švýcarsko ve fajn obci se skvělou komunitou, ale i tak bylo vždycky mým snem občas utéct k moři a tam chvilku žít. Neplést s dovolenkováním. Mít prostě druhý domov.

Po pěti letech se pokusím sepsat nějaká ta moudra a hlavně zkušenosti. Co mě překvapilo, ať už mile nebo nemile.

Pořídili jsme apartmán (2kk) na ostrově (spojeným s pevninou mostem) nedaleko Zadaru, 300 metrů od moře, 100 metrů od nejbližší restaurace a malého krámku. Hledali jsme místo, které bude přístupné i pro kolegy z Good Sailors na vozíku, takže jinak nepříliš krásné okolí v chorvatském stylu “co jde, to vybetonujeme” je tu výhodou - vlastně je díky tomu všechno bezbariérové.

Pořízení

Apartmán jsme koupili přes česko-slovensko-chorvatskou realitku, čímž odpadlo dost starostí kolem (komunikace, překlady, papíry…). Takže doporučuji, klidně se holkám ozvěte a odvolejte se na mě. Více v prvním článku o pořízení chaty v Chorvatsku.

Zhodnocení

Za pět let se cena apartmánu prakticky zdvojnásobila, takže z finančního pohledu to byla více než dobrá investice. Ale trefili jsme dobrý čas, momentálně už mi připadají nemovitosti v Chorvatsku dost drahé (což neznamená, že dále neporostou).

Místo

Správné místo je asi tím nejdůležitějším, co vám buď bude přičarovávat úsměv na tváři nebo přidělávat vrásky. A teď nemyslím jen to, jestli máte krásný výhled a čisté moře nebo sjezdovku za domem…

Auto nebo letadlo?

Jsem toho názoru, že je vždy lepší mít možnost ke své nemovitosti dojet autem. A nemyslím tím dobrodružnou týdenní cestu přes celý kontinent. Hlavně v případě ostrovů je omezení na letadlo nebo dlouhé cesty trajektem věc, kterou je potřeba promyslet. Vyzkoušeli jsme si to třeba v době Covidu, kdy jsme v Chorvatsku prožili nemalou část všech uzávěr. A to je přesně ta chvíle, kdy jste rádi, že můžete někam vypadnout (pandemie, válka…). Pokud se ale na světě stane něco opravdu zásadního, tak dopadnete jako majitelé nemovitostí třeba na Mallorce, kam se velkou část pandemie prostě nedalo dostat (letadla nelétala, nikdo se na ostrov nepouštěl…). Pokud vás to netrápí a chcete do svého apartmánu v Malaze prostě létat z Prahy na víkend, proč ne. Jen to má prostě nějaká omezení. O dalších nákladech na půjčení auta, elektrokola a dalšího vybavení nemluvím. Kdo nesnáší cestování autem, má to snazší :-).

Hned u moře!

Když je člověk na dovolené u moře, tak domečky, kde vám šplouchá moře o zápraží, vypadají jako ultimátní volba. Když sem přijedete v zimě za bouře a vidíte, jak jsou domy v první řadě u moře do půlky patra pod vodou, přejde vás to. Když vidíte, jak majitelé každý rok dělají novou fasádu a vyměňují vše kovové, přejde vás to. Navíc často blízkost moře znamená v létě větší hluk od lidí (né nutně). Tak s rozvahou, protože nejen globální oteplování vám to dá nejspíš brzy sežrat. Trochu vysoko a dál od lidí? Pak ano.

Přízemí nebo výhledy?

Z důvodů berzbariérovosti jsme pořizovali apartmán v přízemí. A přiznám se - bylo mi to trochu líto. Mám rád výhledy a apartmány ve vyšších patrech jsou světlejší. Pokud přijedete někam na týden či dva na dovolenou, chcete výhled a pořádně si sluníčka užít. Pokud někde chcete být měsíc, jste rádi, že jste ve stínu a v chládku schovaní pod stromy v přízemí. Až s postupem času člověk pochopí, proč mají řekové, chorvaté a další jížní národy všude zavřená okna a ložnice nejlépe ve sklepě.

Místo jako výchozí bod

Počítejte s tím, že si pořizujete místo, kde chcete trávit spoustu času. Pláž u domu vás brzy omrzí, restaurace kolem také a až budete znát celý ostrov zpaměti, je dobré mít možnost vyrazit někam dál. My když dnes jedeme k Jadranu, těšíme se více do hor než k moři. Velebit máme celkem blízko, pár historických městeček a přístavů také. Volte takové místo, kde se ani za pár let nebudete nudit. Malý řecký ostrov zní romanticky, ale opravdu tam budete mít co dělat?

Kdy tam budeme jezdit?

Jeďte se na místo podívat v době, kdy tam budete trávit čas. Zvlášť u sezónních destinací jsou rozdíly neuvěřitelné. My jezdíme na ostrov primárně mimo sezónu, kdy je tu půlka restaurací zavřená, lidí minimum a je nám tu dobře. Mimo sezónu tu žije 3000 obyvatel. V plné sezóně až 100 000. A to už je hodně znát. Takže se vám může snadno stát, že si v létě vyberete krásnou vesničku v řeckých horách s tavernami a obchůdky, přijedete tam v říjnu a na ulicích potkáte jen opuštěné kočky a babičku, co si vás jde prohlédnout (stalo se mi na Samosu).

S tím souvisí také počasí. Uprostřed Kréty se budete nejspíš cítit skvěle v dubnu, ale v červenci budete padat vedrem na hubu. Levný a krásný domek uprostřed švédských jezer vypadá v inzerátu skvěle, ale jak říká jeden můj známý, trefit se do období mezi “fucking cold” a “fucking mosquitos” není úplně jednoduché. Já nedávno našel úžasný a levný domek v Norsku, už jsem skoro kupoval, až jsem narazil na diskuzi, kde se místní dohadují, jestli je tam deštivých dní 260 nebo 300 za rok.