Speciál: 10 technologických predikcí na rok 2026

Co nás čeká v technologiích v nadcházejícím roce? Tady je můj výběr deseti věcí, které změní pravidla hry.

Rok 2025 byl pro technologie jako ta velká party, kdy všichni poprvé zkouší, co AI umí. Rok 2026 bude tím následujícím ránem, kdy si řekneme: “Dobře, a teď s tím něco reálného uděláme.” Končí éra fascinace a začíná éra skutečného nasazení. A některé věci, které přicházejí, jsou opravdu velké.

1. AI agenti nahradí chatboty

2. Jaderná energie pro AI

3. Humanoidní roboti jdou do prodeje

4. AI mění medicínu

5. Malé specializované modely porazí obry

6. Chytré brýle (a další hw) jako nástupce smartphonu

7. Konec tradičního programování

8. AI vs. AI – nová kyberbezpečnost

9. Krypto a AI se propojí

10. Kvantové počítače jako akcelerátory

1. AI agenti nahradí chatboty

Pamatujete, jak jsme se v roce 2023 bavili tím, že ChatGPT umí psát básničky? To už bude za chvíli působit jako doba kamenná. V roce 2026 přestaneme s AI chatovat a začneme ji nechat jednat.

Představte si to takto: Dnes napíšete AI “pomoz mi naplánovat dovolenou” a ona vám vyplivne seznam tipů. V roce 2026 řeknete “zaříď mi dovolenou do Řecka na týden v červnu, rozpočet 50 tisíc, mám rád klid a dobré jídlo” – a váš AI agent se pustí do práce. Prohledá letenky, zkontroluje recenze hotelů, ověří počasí, porovná ceny, možná dokonce vyjedná slevu a vrátí se s kompletním itinerářem k odsouhlasení. Gartner predikuje, že do roku 2028 bude 15 % denních firemních rozhodnutí dělat AI autonomně, bez lidského schvalování. A rok 2026 je tím momentem, kdy to začne.

Pro firmy to znamená, že místo jednoho velkého AI modelu, který umí trochu od všeho, budou nasazovat “týmy” specializovaných agentů – jeden na právní věci, jeden na analýzy, jeden na komunikaci. Jako byste měli virtuální kancelář plnou asistentů, kteří pracují 24/7.

2. Jaderná energie pro AI

Trénink jednoho velkého AI modelu spotřebuje tolik energie jako malé město za rok. A provoz? To je ještě horší. Datová centra pro AI už dnes žerou gigawatty a poptávka exponenciálně roste.

V roce 2026 proto uvidíme něco, co by ještě před pár lety znělo jako sci-fi – technologičtí giganti si začnou stavět vlastní jaderné elektrárny. Google, Amazon, Microsoft – všichni už uzavírají kontrakty s výrobci malých modulárních reaktorů (SMR). Jsou to takové “mini jaderky” – bezpečnější, menší a hlavně je můžete postavit přímo vedle datového centra.

Sam Altman z OpenAI osobně investuje do jaderné energetiky přes společnost Oklo. Microsoft má smlouvu s Helion Energy na odběr fúzní energie od roku 2028. Rok 2026 bude kritický pro to, jestli tyto projekty skutečně fungují. Pokud ano, máme před sebou budoucnost neomezené čisté energie pro AI. Pokud ne... budeme mít problém.

3. Humanoidní roboti jdou do prodeje

Elon Musk slibuje spoustu věcí a ne vždy je dodržuje. Rok 2026 je oficiální termín pro masovou výrobu humanoidních robotů pro externí zákazníky, s cílovou cenou kolem 20 000 dolarů.

Proč je to velká věc? Protože hardware robotů známe už dekády – nohy, ruce, motory, to už dnes celkem umíme. Co jsme neuměli, byl software, který by robota naučil normálně fungovat v lidském prostředí. A přesně to AI teď řeší výrazně rychleji. Roboti v roce 2026 už nebudou naprogramovaní na konkrétní úkoly – budou se učit ze sledování videí, podobně jako děti. Ukážete robotovi video, jak skládat prádlo, a on to zkusí napodobit.

Vedle Tesly jsou tu Figure AI, čínský Unitree a spousta dalších. V Číně mají dokonce momentálně strach, jestli to trochu nepřepálili a jestli těch továren na roboty nemají až moc. Rok 2026 bude prvním rokem skutečného trhu s humanoidními roboty. Zatím pro továrny a sklady, ale tlak na domácí roboty bude čím dál silnější. Proč? Protože v průmyslu se toho robot tolik nenaučí. Porovnejte práci ve fabrice a úklid dětského pokoje - zní to úsměvně, ale montovat díl na auto je o dost snazší, než uklidit dětský pokoj plný oblečení, výkresů, hraček a Lega. Robotům to doma moc dobře nepůjde, ale podstatné je, že se budou učit…

A ještě jedna věc - některým se to možná nebude líbit, ale na vzestupu budou “teleoperated devices”, tedy roboti, které bude ovládat někdo na dálku. Protože to bude ještě chvíli jediná cesta, jak dělat složité věci. A lidé si na to zvyknou. Tak, jako jsme si zvykli na čínské domácí vysavače nebo chytré kamery všude kolem nás. Soukromí stranou, bohužel.

4. AI mění medicínu – léky na míru

Demis Hassabis z Google DeepMind dostal v roce 2024 Nobelovu cenu za AlphaFold – AI, která vyřešila 50 let starý problém skládání proteinů. V roce 2026 začneme sklízet ovoce.

Jeho nová firma Isomorphic Labs už má kontrakty za 3 miliardy dolarů s farmaceutickými giganty Eli Lilly a Novartis. Co dělají? Navrhují léky pomocí AI. Místo let pokusů a omylů v laboratoři AI nasimuluje tisíce molekul a vybere ty, které mají největší šanci fungovat.

Pro běžného člověka to znamená: léky budou vznikat rychleji a levněji. A v roce 2026 se začnou objevovat první výsledky – kandidáti na léky, které by bez AI nevznikli. Hassabis mluví o “radikální hojnosti” – budoucnosti, kde většina nemocí bude vyléčitelná. Zní to utopicky, ale kroky tím směrem se dějí právě teď. Někteří tvrdí, že pokud vydržíte být zdraví následujících 5-10 let, máte velkou šanci, že budete žít výrazně déle, než vaši předci - na řadu nemocí budou existovat léky.

A samotné stáří? Letos to nejspíš ještě nebude, ale brzy stáří označíme za nemoc a bude se “léčit”. Takže zkuste nějak vydržet následujících pár let, pak by mohlo být lépe!

5. Malé specializované modely porazí obry

Paradox roku 2026: Větší už neznamená lepší. Zatímco titulky křičí o GPT-5 a dalších kolosech, firmy tiše přecházejí na malé specializované modely.

Proč? Představte si, že potřebujete právní analýzu české legislativy. Gigantický model jako GPT-4 umí trochu všechno, ale v českém právu bude tápat a “halucinovat” nesmysly. Malý model natrénovaný specificky na české zákony bude přesnější, rychlejší a hlavně – bude běžet na vašem počítači, ne někde v cloudu.

Gartner tyto modely nazývá “Domain-Specific Language Models” a označuje je za vycházející hvězdu roku 2026. Pro regulovaná odvětví jako bankovnictví nebo zdravotnictví jsou jedinou cestou, jak AI bezpečně používat. A bonus? Data nikam neposíláte. Běží to lokálně, takže žádné starosti s ochranou soukromí. Tady tipuji jednoho nečekaného vítěze v AI segmentu - Apple. Jejich skvělý HW (čipy M) bude dále kralovat a budou to právě Apple zařízení, kde i větší lokální llm modely pofrčí jako po másle…

S tím podle mého názoru přichází také malá renesance celého světa otevřeného softwaru. Open-source jazykové modely, open-source software do korporací…

---

Tenhle ňůsletr píše ze 100 % člověk. Baví vás? Kupte mu kafe :-). ✌️🙏

Nebo se staňte platícím členem komunity a získejte komplet archiv a speciály…

---

6. Chytré brýle (a jiná zařízení) jako nástupce smartphonu

Rok 2026 bude rokem, kdy chytré brýle přestanou být bizarní hračkou a stanou se skutečnou alternativou k telefonu. Meta, Apple, Google i Samsung – všichni vstupují do ringu (a uvidíme, kdo dokončí zápas).

Meta po úspěchu Ray-Ban brýlí přichází s pokročilejšími modely s displejem a neurálním náramkem na zápěstí, který čte vaše pohyby. Apple pravděpodobně představí (no dobře, spíš tipuji až rok 2027…) vlastní lehké brýle (ne těžký Vision Pro). Google a Samsung spolupracují na Android XR platformě s integrací modelu Gemini. A v OpenAI nad novým zařízením (nyní se spekuluje o přívěsku nebo dokonce peru) maká Sam Altman a Jony Ive (ano, ten slavný designer, co většinu života strávil se Stevem Jobsem v Applu…).

Co to znamená v praxi? Brýle s AI, která vidí to, co vy. Podíváte se na cizojazyčný nápis – uslyšíte překlad. Potkáte kolegu – AI vám šeptne jeho jméno a o čem jste naposledy mluvili. Vstoupíte do restaurace – zobrazí se recenze a fotky jídla. Technologie se stává “neviditelnou” – mizí potřeba vytahovat telefon a otevírat aplikace. A podobných zařízení budou vznikat spousty. Od brýlí přes prsteny až po náramky nebo přívěsky.

Vzpomínáte na můj příběh o budoucnosti AI zařízení, který jsem psal v červenci 2026? O rok později bude podstatě blíž realitě.

7. Konec tradičního programování

Způsob, jakým vzniká software, prochází největší změnou za poslední dekády. A ne, nemyslím tím, že AI bude psát kód (to už se dělo minulý rok). Myslím tím, že psaní kódu přestane být potřeba.

Fenomén se jmenuje “vibe coding” – popíšete, co chcete, aby aplikace dělala a jak měla vypadat, a AI ji vytvoří. Žádné for cykly, žádné funkce, žádná syntaxe. Prostě řeknete “chci aplikaci na sledování výdajů, zeleno-bílý design, synchronizace s bankou” a máte hotovo. Sci-fi? Před rokem bych souhlasil, dnes už ne.

Pro vývojáře to neznamená konec práce – spíš změnu role. Z programátorů se stávají architekti, business konzultanti a auditoři. Řídí týmy AI agentů, kontrolují jejich výstupy, navrhují systémy. A startupy jako Cosine nebo GitHub Copilot Workspace umožňují firmám modernizovat desetiletí starý kód (ano, COBOL v bankách) za měsíce místo let.

Mračna se budou stahovat také nad velkou částí “SaaS”, tedy firem, které prodávají software jako službu. Roky jsem říkal, jak je aplikace jako Trello nebo Fakturoid skvělý nápad a business. Jenže brzy si takový nástroj vyrobíte za víkend sami.

Programátorský kód jako komodita přestává mít hodnotu. Hodnotu budou mít jen reálné výsledky.

8. AI vs. AI: Nová kyberbezpečnost

S rostoucí schopností AI generovat dokonalé podvody přichází nová éra kybernetické bezpečnosti. V roce 2026 už lidský analytik nemá šanci reagovat na útok vedený AI strojem rychlostí světla.

Řešení? Obranná AI, která nepřetržitě simuluje útoky na vlastní infrastrukturu a opravuje díry dříve, než je najde útočník. Gartner tomu říká “preemptivní kyberbezpečnost” – místo hašení požárů stavíte nehořlavé domy.

A pak je tu problém identity. V roce 2026 bude téměř nemožné ověřit, jestli mluvíte s člověkem nebo AI. Deepfake videa, klonované hlasy, generované texty – to vše je k nerozeznání od originálu. Proto vznikají standardy jako C2PA pro “digitální provenienci” – kryptografický podpis, který ověřuje, že fotka nebo video vznikly skutečně z kamery, ne v generátoru AI.

Tak snad nedopadneme takhle…

9. Krypto a AI se propojí

Dva světy, které se dlouho vyvíjely odděleně, se v roce 2026 začnou protínat. Důvod? AI agenti potřebují platit.

Když váš AI agent vyjedná dovolenou, potřebuje zaplatit letenky. Tradiční bankovní systém – čísla karet, schvalování, fakturace – je pro stroje příliš pomalý. Proto analytici z a16z a Coinbase predikují, že AI agenti budou používat kryptoměnové stablecoiny (měny vázané na dolar nebo jinou měnu) pro okamžité mikrotransakce.

Představte si “streamování peněz” – váš agent zaplatí 0,001 centu jinému agentovi za přečtení článku za paywallem, v reálném čase, bez faktur a čekání. A blockchain neslouží jen pro platby – projekty jako World ID (spoluzaložené Samem Altmanem) nabízejí “důkaz lidství” – způsob, jak na internetu prokázat, že jste člověk, ne robot.

10. Kvantové počítače jako akcelerátory

Kvantový počítač na každém stole v roce 2026 nečekejte. Ale kritické milníky na cestě k praktickému využití ano.

Google plánuje dosáhnout vytvoření “logického qubitu” – spojení více fyzických qubitů do jednoho stabilního, který udrží informaci dostatečně dlouho pro výpočet. To je svatý grál kvantové informatiky. IBM představuje modulární systém Kookaburra, který umožní propojit více kvantových čipů dohromady.

Pro běžného člověka: Kvantové počítače se v roce 2026 stanou specializovanými akcelerátory v datových centrech. Klasický superpočítač vyřeší většinu úloh a tu nejtěžší část (simulace molekuly, optimalizace logistiky) pošle na kvantový procesor. Gartner predikuje, že 40 % velkých podniků bude s hybridními kvantovými výpočty experimentovat.

---

Co z toho vyplývá?

Bude to jízda, jak jsem psal už mnohokrát v minulém roce, žijeme v neuvěřitelné době. Rok 2026 není jen další rok na technologickém kalendáři. Je to rok konvergence – AI se propojuje s energetikou, biologií, financemi i fyzickým světem robotiky.

Tři zásadní věci, které si z mého zamyšlení můžete odnést:

Konec éry hype. Slepé investování do AI končí. V roce 2026 budou projekty hodnoceny tvrdými metrikami návratnosti. Nebude stačit říct “máme AI” – bude třeba ukázat, co reálně automatizuje. Teď mluvím o světě businessu, né o sypání dalších peněz do gigantů jako OpenAI…

Paradox lidskosti. Čím více AI máme, tím cennější je to, co je lidské. Kreativita, empatie, strategické myšlení, osobní vztahy – to vše získává na hodnotě. Demis Hassabis věří, že lidstvo je “nekonečně adaptabilní” a čeká nás éra radikální hojnosti, pokud zvládneme rizika (!).

Energie a dezinformace. To jsou dvě velké hrozby. Energetická náročnost AI a potenciál pro masovou manipulaci jsou reálné problémy, které rok 2026 otestuje. Zvládneme tyto technologie nejen vyvinout, ale i uřídit?

Technologie roku 2026 nám dávají do rukou nástroje, o kterých se našim předkům ani nesnilo – schopnost tvořit inteligenci, opravovat biologii a ovládat hmotu. Otázka zní: Poroste naše moudrost stejně rychle jako náš výpočetní výkon?

Jestli nechcete jen koukat na šinkansen projíždějící stanicí, věnujte velké množství času vzdělávání, protože tohle bude fičák. A jestli nechceme skončit špatně, musíme dávat podstatně větší váhu etice a lidským hodnotám.

Mějte se fajn, ať se vám daří a ať rok 2026 dopadne co možná nejlépe! A za rok se podíváme, jestli jsem se trefil nebo ne ✌️.

P.S. Jestli vám mám doporučit jeden seriál, na který má v této souvislosti smysl se podívat, tak mrkněte na Pluribus…